
Děti
rozumí základním významům mateřského
jazyka dávno před tím, než jsou schopné
samostatného projevu. Ze stejného principu vychází
i výuka cizího jazyka v předškolním věku.
Děti reagují na určitý podnět vyslovený
v cizím jazyce, aniž by měly samy jakékoliv
sdělení formulovat. Cizí jazyk je poté
osvojován stejně přirozeně jako mateřský, děti
chápou smysl celých výroků. Učitel dále
probouzí motivaci k porozumění mimikou,
gestikulací, obrázky, loutkami apod.
Využití
her a pohybu
Vhodné
jsou metody prožitkového a kooperativního učení
hrou a takovými činnostmi, které jsou založeny na
přímých zážitcích dítěte,
podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat. U
dětí vzniká často největší motiv ke
komunikaci právě při hře. Vhodné podmínky
k výuce vytváříme tehdy, pokud jsou hry
zábavné a vzrušující a pokud jsou navíc
koncipovány tak, aby umožňovaly všem dětem vyniknout.
Pohyb je důležitým prostředkem jak k neverbální
komunikaci, tak k odreagování.
Nepřímé
učení
Didaktika
nemůže připomínat klasickou výuku se slovy jako
prvky. Jazyk není pro děti oddělitelný od reality,
kterou zažívají. Rády imitují hlasy
z písniček a scének, napodobují postavy
z příběhů a jejich způsob vyjadřování.
Baví je pohádky, říkanky a hádanky, a
tím i nové zvuky, které se v nich objevují.
Tímto způsobem zapojují stejné oblasti rozumu,
které používají k osvojení
mateřského jazyka. Dochází k nepřímému,
ale nejvíce efektivnímu učení.
Rozvíjení
představivosti
Děti
prožívají scénky a příběhy naplno.
Učitelé napomáhají vytvářet pohádkové
prostředí. Díky vyvinuté dětské
fantazii umožňuje gradování příběhů
v pohádkách nebo písničkách
operovat s cizím jazykem jako s jejich mateřštinou.
Aktivace
všech smyslů
Kognitivní
vývoj dítěte stojí na zapojení všech
smyslů. Mateřský jazyk si dítě osvojuje
prostřednictvím vícesmyslové motivace, stejně
tak musíme v předškolním věku přistupovat
k předávání cizojazyčných
dovedností. Při výuce jazyka navíc děti
procvičují manipulační činnosti, konstruktivní
a grafické činnosti, jsou využívány i smyslové
a psychomotorické hry a hry hudební a hudebně
pohybové.
Střídání
činností
Děti
se soustředí jen v rámci minut, proto musí
být výuka živá a prostoupená hrou a
pohybem. Aktivity je třeba střídat po pěti až deseti
minutách, zařazovat podle potřeby hry podněcující
aktivitu dětí i činnosti zklidňující. Je
vhodné uplatňovat často aktivity, které jsou dětem
známé, zvyšuje se tak jejich pocit sebedůvěry a
jistoty.
Upevňování
Opakováním
aktivit děti nacházejí potřebnou sebedůvěru. Děti
potřebují potvrdit význam sdělení v cizím
jazyce. Je třeba si uvědomit, že proces vstřebávání
jazyka před tím, než je dítě schopné jazyk
vyprodukovat, může být dlouhodobý. Případný
stres z mluvení může odstranit sborové opakování
písniček či říkanek nebo různé zábavné
formy drilu.
Individuální
přístup
Učitel
musí věnovat v co největší možné míře
individuální pozornost každému dítěti.
Důležitou součástí procesu výuky je pochvala.
Nečekáme s pochvalou na samostatný projev, dítě
chválíme již za pokus nebo správnou
(i
motorickou) reakci.
Uplatňování
těchto principů pomáhá současně rozvíjet
osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný vývoj,
jeho osobní spokojenost a pohodu.